Přijela tchýně
Tyhle historky z vesnice mohou být sakra psychicky náročné, i když nemáte nic proti vesnici a ani nejste nikterak zarytý zastánce městského života. A celá tahle psychická náročnost se ještě zdvojnásobuje faktem, že tchýně je zvyklá v klidu mluvit asi tak dvakrát hlasitěji, než když já volám od nás z balkónu ve čtvrtém patře na Lucku s maličkou. Ono je to pak celé takové opravdovější a máte pocit, že vám Jiřina zrovna štěká vedle v obýváku a Jirka v chodbě snáší ten neskutečnej bordel z půdy.
Nevím, co přesně tuhle zvláštní hlasitost mluveného projevu způsobuje. Možná je to tím, že na vesnici všichni vstávají do práce v pět, a hlasitou mluvou málokdy někoho vzbudíte („to vy si tady v tý Praze neumíte představit, já když v šest ráno Máně Brabenců vykládám, že chodíte do práce na devátou, tak na mě kouká jak na blázna“). Nebo je na té vesnici více hluku než ve městě a pořád je potřeba něco překřikovat, ale to se mi moc nezdá. Kromě štěkání Jiřiny, chrápání Jirky a dvakrát za den projíždějícího traktoru mě nic moc dalšího konkurujícího hluku magistrály a věčnému zvonění tramvají nenapadá.
Ať je to, jak chce, všechno má svá pro a proti, a tohle je, obzvlášť pokud pracujete z domova, jedno velké „proti“ na návštěvách mé milé tchýně u nás doma. Pak je tu spoustu velkých „pro“, jako jsou koňakové špičky z přibyslavské cukrárny, chození na schůzky přes den bez omezení a možnosti navštívit večer s Luckou třeba kino nebo kavárnu, jindy většinou zapovězená místa. Ovšem když se zrovna snažíte napsat klientovi důležitý email nebo máte do hodiny odevzdat článek na téma, o kterém jste dosud četli jen v novinových titulcích, Máňa Brabencová v levém a výčet pravidelně sledovaných televizních pořadů za dlouhých zimních (i letních) večerů v druhém uchu vám to zrovna dvakrát neulehčí…
ALE – maličká tohle všechno miluje. Vlastně je jí jedno, jestli babí zrovna vykládá o svojí zahrádce, domečku, psovi nebo rozdílu v cenové politice prodejců piva v pražské metropoli a na Vysočině v okolí Přibyslavi (asi 10 korun na půllitru, což moje sympatie k vesnici vždy nehorázně zvýší). Pro maličkou je důležité, že babí povídá. Hezky se u toho směje, mluví nahlas (nemáte představu) a dělá s ní kraviny. A když jí vidím, jak je spokojená, nehorázně se zvyšují i mé sympatie vůči tchýni.
Jen kdyby to tak celé šlo v trochu tišším módu. Takhle totiž sice v šest ráno neslyším maličkou, jak mi říká „boty, boty“, skáče mi po hlavě a chce jít vedle do obýváku. Babí, která už je hodinu vzhůru, se o ni mile postará, abychom my mohli jednou za čas déle spát. Bohužel ale i přes zavřené dveře jasně slyším všechno, co maličké vykládá. Dveře do ložnice, které už tak rozhodně nejsou zvukotěsné, jsou schopny snížit tu hlasitost na úroveň, kdy mám pocit, že milá tchýně stojí jen metr od mé postele. I to je ale pro vytoužený spánek málo… A tak tu od půl sedmé píši tohle nijak zle míněné vyznání, a od vedle slyším, že „Máňa Brabencová taky nemá televizi…“
Petr Vurbs
Ach, maličká moje...
Sedět u její postýlky, dívat se, jak usíná a u toho rozvíjet fantaskní myšlenky o tom, jaká asi bude v deseti, v patnácti, co bude studovat, jaký bude dělat sport nebo co jí vlastně bude zajímat.
Petr Vurbs
Malá dáma
„Máš kalhotky?“ „Nemám, už jsem ti přece říkal, že tátové nenosí kalhotky. Mám trenýrky.“ „Aha,“říká se znatelným zklamáním v hlase maličká a už jak to vyslovuje, přestává mi věnovat svou pozornost a pokračuje v upravování čepičky jejího miminka. Někdo, kdo nosí místo kalhotek trenýrky, jí přece nestojí za tolik zájmu.
Petr Vurbs
Na co máme hlavu? A na co maminku?
Ještě navečer v šest jsem si říkal, že už jsem dlouho nepsal, a nějaké to zamyšlení o tom, jak velké štěstí mě s maličkou potkalo a jak úžasně roztomilá a šikovná je, bych ze sebe mohl večer vyžvejknout. O dvě hodiny později bych ji chvílemi (čti pravidelně v intervalu tří minut) nejraději hodil přes zeď nedalekého bohnického ústavu a doufal, že si jí tam ráno budu moct bez otázek personálu vyzvednout.
Petr Vurbs
Dát dětství
Není to vždycky taková legrace a nepřetržitý příval pozitivních emocí, jak se nám někdy snaží namluvit „profesionální rodiče“ v magazínech, kde na jedné straně roztomiloučce poradí, jak naučit dítko dělat bobíček na nočníček, a na druhé prodají značkovou mast na opruzenou prdel (pardon, prdelku). Asi nikdo nemáme to „štěstí“, že bychom neustále prožívali naše rodičovství jen pozitivně, nikdy nás nepřepadly chmury (nerad bych plýtval slovem deprese, jak je oblíbeným zvykem) a neměli jsme všeho včetně toho malého prcka (v té chvíli tedy spíš rozmazleného parchanta) plné zuby. Přesto, anebo možná právě proto jsem si v poslední době několikrát bolestně uvědomil, jak strašné je být vylívat si svou zlost, nervy a únavu na tom nejcennějším, co máme. Na našich dětech.
Petr Vurbs
Humoresky z maličkého světa
Maličké už je dva a půl roku, mluví až moc a navíc u toho už dokáže docela přemýšlet. Respektive vymýšlet kraviny. Občas je to vyčerpávající, občas máme chuť jí poslat někam na venkov, kdyby si jí někdo chtěl na pár týdnů vzít. Ale také to přináší spoustu krásných chvil a úsměvných zážitků. A tady je takový malý výběr.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
- Počet článků 28
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 856x