Petr Vurbs

Je mi 28 let. Vždycky jsem chtěl psát, ale až s narozením dcery jsem našel to správné téma. Na konci dubna 2014 mi vyšla první kniha A život je tu!.
  • Počet článků 28
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 856x

Seznam rubrik

Petr Vurbs

Osmero otcovských deziluzí

V těch devíti měsících očekávání, kdy maličkou nosila z čistě technických důvodů výhradně Lucka pod srdcem a naší garsonkou se rozléhalo dnes tolik postrádané ticho a klid, jsem se snažil na roli otce všemožně připravit. Četl jsem pár článků na netu; koupil si (a v rychlosti prolistoval) tlustou knihu, jejíž titulek sliboval udělat ze mě nejlepšího tátu na světě; absolvoval jsem předporodní kurz, který ze mě ale chtěl udělat spíš nejlepší mámu na světě včetně osvojení si správné techniky kojení. No a samozřejmě jsem si také pozorně vyslechl všechny ty erudované rady již zasloužilých otců, které by vydaly na samostatnou sérii „Debilních keců“ a ze kterých jsem načerpal opravdu hrozně moc.„Ještě si užij, za pár měsíců život končí...“ nebo „Dítě je nejlepší antikoncepce...“A řada dalších hlášek patřících do zlatého fondu hrdých otců.

15.7.2013 v 16:51 | Karma: 23,04 | Přečteno: 931x | Diskuse| Ostatní

Petr Vurbs

Ne, ne, ne, ne…

„Máš bobek?“ptám se maličké s úsměvem, aby si nemyslela, že je to snad něco špatného (i když kdyby už byla schopná použít toaletu se vším příslušenstvím, nezlobil bych se).„NE!“dostane se mi razantní odpovědi doprovázené kroucením hlavy z ramínka na ramínko. Stojí ode mě dva metry a já tak nějak vím, že to není pravda.„Půjdeme se přebalit?“zkusím ještě jednu otázku.„NE!“opakuje a hlavičku si může ukroutit. Přebalování nemá ráda. A já se v tom taky zrovna nevyžívám, ale když už není úniku. Nebo vlastně když už je po úniku... Ale jak se říká u nás na sídlišti u blázince, „Shit happens“.

12.7.2013 v 15:01 | Karma: 15,67 | Přečteno: 906x | Diskuse| Ostatní

Petr Vurbs

Na první pohled

Před naším prvním setkáním jsem toho moc nenaspal. Plánovali jsme ho dlouho. Týdny, měsíce. Ale datum bylo stále nejisté. Oproti tomu podnik jsme si vyhlédli už někdy na začátku, když jsme plánovat začínali. Pravda, původně jsme měli v hledáčku jiný, ale reference bývalých hostů pak naše rozhodnutí změnily. Prý se tu lépe chovají k hostům... Dala o sobě vědět uprostřed noci, kdy jsem to zrovna moc nečekal. Vzrušení z blížícího se shledání, na které jsem tak dlouho čekal, mě ale probudilo prakticky okamžitě. Adrenalin během pár vteřin okupoval můj krevní oběh a na příštích několik hodin se v něm zabydlel, jak by tam byl doma. Zapnul televizi, otevřel si pivko a nohy hodil na stůl. A já ho nemohl dostat ven... Vyrazil jsem na smluvené místo. Rezervaci jsme měli dlouhé týdny dopředu na každý den v kteroukoliv hodinu. Kdy dorazíme, jsme nevěděli.

2.7.2013 v 22:10 | Karma: 12,92 | Přečteno: 920x | Diskuse| Ostatní